Yaguara

Zpětné vazby klientů

Jana M.
Kurz pro mě byl příležitostí začít se pravidelně hýbat, očekávala jsem posun v oblasti fyzických možností i další otevření v oblasti duševní, spirituální. Tzn. nejen že si napravím má bolístka, ale hlavně že více porozumím svému tělu i duši. Některé cviky pro mě byly jednoduché, jiné mi dávaly zabrat po fyzické i duševní stránce. Přes občasnou nejistotu, jestli cvičím správně, si už připadám jako starý kozák a některé cviky si vyloženě užívám. Absolvovala jsem tři stupně a po každém pozoruji zlepšení. Lépe si s tělem rozumím, lépe ho vnímám, v mé duši se rozlévá spokojenost. V praktickém životě jsem začala zcela bezděčně používat způsoby pohybu, které jsem se naučila během cvičení. Nehrbím se tolik, přibyla větší ohebnost, odešly otoky nohou i hodně smutku, bolesti zad jsou minulostí. A na tvářích se mi usazuje čím dál častěji úsměv. V průběhu lekcí přibylo otevření energetických kanálů v rukou i nohou a sebevědomí. Po hodině cvičení mám pocit, že mohu létat. Ačkoliv štípu dříví celé odpoledne, tak mě nebolí záda. Zapojují se pouze svaly, které jsou nezbytné a práce se sekyrou je mnohem snazší. Poradím si snadno i s velkými poleny, které bych dříve nechala bez povšimnutí. Další oblast, ve které je změna markantní, je plavání. Již od dětství jsem nebyla schopna plavat pořádného žabáka nohama. Napodobování "správného" pohybu mě stálo mnoho úsilí a přesto jsem nebyla schopna ho provést. Nyní, po roce cvičení, jsem si při plavání uvědomila, že mé nohy se naučily žabáka, aniž bych o to usilovala. Najednou to tam "naskočilo" samo.
Mé tělo si získává čím dál tím víc můj respekt. Fyzický i psychický stav je lepší, kondice se zlepšuje. Sice všechno vypadá na první pohled stejně, ale po absolvování kurzu jde všechno snadněji, je potřeba méně energie na samotné provedení. Obsah jednotlivých kurzů je promyšlený, dovádí absolventa k pokroku, vedení je laskavé, láskyplné. Velmi oceňuji holistický přístup.

Dana P._II. /
- Důvod přihlášení se, stav na počátku: beru to jako udržovací terapii - prvně zvědavost, zda takové jednoduché cviky dokáží něco udělat s tělem i psychikou - DOKÁŽOU
- Průběh změn: změny určitě nastávají, rozpuští se bloky a to tak, že chvílemi nestíhá psychika a mám pocit, že tělo je napřed
- Stav na konci: hlubší provedení cviků + zklidnění psychiky k vnitřnímua k uvědomění, že určité věci v životě už nemusím dělat tak jak jsem dělala, že ubližují mému tělu (i duši)
- Když vyvstala nějaká témata, jak jsem s tím naložila: - regrese
- Celkový dojem: pozitivní a i ve větším počtu lidí ( z čeho jsem měla obavy ) příjemné
- Proč jsem se rozhodla pokračovat: je to pro mě pravidelná terapie a odpočinek
Děkuji za to, že se tím zabýváš :-)

Petra H. / 1) První běh byl pro mě moc užitečný. Pokud ho mohu zhodnotit a začnu negativy, tak jsem na žádná nepřišla. Jen samá pozitiva. Naučila jsem se vypnout svalovou tenzi. Úžasně mi cvičení pomohlo v uvolnění levého ramene. Jeho zablokování se rozpustilo a je to neuvěřitelně úlevné. Při cvičení jsem se dokázala naprosto ponořit sama do sebe a posouvat svoje hranice možného. Měla jsem pocit, že jsem někým chráněná a mohu si vyzkoušet, kam mě moje tělo pustí. Naučila jsem se s ním komunikovat. Moc ráda bych pokračovala a možná že mě realita ukazuje, že bude užitečné zopakovat si ještě jednou první běh a teprve potom se pustit dál. Nic se neděje náhodou. V každém případě děkuji, bylo mi s vámi moc hezky. A cvičení ve čtvrtek mi bude strašně chybět.
2) Co mi YO dala? Jako nejdůležitější přínos pro moje tělo bylo zažít uvolnění, ochutnat jaké to je. Jaké je o nic neusilovat, jen být. Za to jsem hluboce vděčná. Samozřejmě cvičení provázela spousta užitečných vedlejších účinků. Postupný ústup bolestí kloubů, postupné uvolňování svalových spazmů, úžasné zvětšení rozsahu pohybů. Naučila jsem se prožít relaxaci na hlubší úrovni a užít si ji i doma. A určitě jsem získala odvahu začít pracovat sama se sebou doma. Získala jsem větší sebejistotu, že to zvládnu bez velkého úsilí a že se mi bude dařit. Realita to podepisuje.

Romi R. / Dnes jsem si říkala, že se cítím tak blaženě a mě tělíčko si úplně rochní, že bych ti ráda něco napsala na stránky, jen mám pocit, že to nebudu umět slovy zcela vystihnout. Zažila jsem dnes během cvičení zvláštní pocit, mé tělo jakoby se rozpomnělo na to, co kdysi s lehkostí ovládalo. Byla jsem zcela ponořena v okamžiku tady a teď, vše se dělo samo s lehkostí a provázel mě ten nejcitlivější průvodce, a sice Jany nebeský hlas. Umožní mi zcela se oddat do náručí matky země a spočinout v jakési občerstvující rajské koupeli, která má jen jedinou nevýhodu a sice, že hodně rychle uteče. Zdá se, že jsem si na cvičení vytvořila pozitivní závislost. Byť slovo cvičení není vlastně tím nejvýstižnějším - je to meditace pohybem, spojení těla s duší, kterým to spolu náramně sluší.

Olga M. / ...tak jsem si řekla, že Vám také napíši pár řádek, jak po pár setkání s Vámi se mi docela otáčí život.
Člověk se začíná mít rád a přestává si nechávat líbit věci, které si dřív nechával a rád třeba opustí lidi, se kterými se třeba i léta přátelil. Pravdou je, že díky tomu, že se člověk dostal na dno, rozhodl se konečně a přijmul tu nabízenou pomoc, žije spokojenější život a když se dostane do úzkých, není to taková tragédie jako to byla dřív a rychleji se ze všeho dostane.
Věřím, že určitě to není setkání s Vámi poslední. Jen u mě to je tak, že já musím dostat nějakou tu pořádnou tečku, abych věděla, že je ten čas a že zase něco někde je a já si s tím nevím rady:-( Teď jsem vlastně přišla na to, že i když jsem v práci 18 let, máme tu kolegyni, která manipuluje s lidmi a používá lidi ke svému prospěchu, aby ona byla ta nejhezčí a např. já ta, která vymýšlí kraviny a buzeruje lidi navíc neoprávněně, samozřejmě i se mnou velmi dlouho manipulovala ve svůj prospěch, bývaly jsme docela i kamarádky, podnikaly jsme společně i občas návštěvu plesů atd. Zjistila jsem, že bohužel, toto pokračovat už nemůže a tohoto člověka se prostě zbavím, protože už to nemůže být jako dřív. Pouze pracovně a tečka. Bude sice kopat kolem sebe, ale to je mi jedno. Dále jsem Vám chtěla napsat, že s přítelem jsme stále, vztah s jeho synem funguje docela slušně, přijmul to, že pokud něco provede, dostane vynadáno stejně jako můj syn, pracovat a učit se musí stejně jako můj syn, pokud ne, dostane ceres stejně jako dostával můj syn. Záměrně píši, že dostával...protože musím říci, že hranice, které já mám s Michalem, fungují. Míša je dnes samostatný kluk, se kterým se nemusím zabývat, co se týká učení, váží si toho co pro něj dělám a dobře ví, kde má to zázemí. Máme spolu super vztah a že jsem za to moc ráda. Na vysvědčení měl dvě dvojky, je v devítce, hlásí se na gympl, tak snad se dostane a kolikrát je pro mě větším učitelem, než já pro něho. Vždycky si vzpomenu na Vás, jak jste mi jednou řekla. Vaše dítě potřebuje silnou, spokojenou matku a snažím se mu jí dát. Dále jsem dostala nabídku k sňatku, byl už i termín, ale zatím jsem ho odložila samozřejmědohodě, protože necítím, že je ten pravý čas, normálně mě bolela štítná žláza tři týdny, než jsem ten krok udělala. Myslím, že i přítel si musí ještě vyřešit dost věcí, co se týká jeho vztahu s bývalkou,sestrou atd. je pravda, že hodně věcí se změnilo, ale stále to teď není to úplně ono na to, abych někomu darovala svůj zbytek života. Pravdou je, že náš vztah je stále lepší alepší. A cesta je cíl...tak se uvidí a to pro nás pro oba, už jsme došli velký kus cesty spolu.jsem Daně tuhle, že i připouštím možnost, že třeba spolu nebudeme a nebo ano, ale s jako jiným člověkem.Toto jsem si vytáhla i v andělských kartách;-). Moc bych si přála aby to byla jedna a tatáž osoba. Dříve bych se z toho hroutila, ale dneska je to o tom, že nechci dělat věci, které mi nepřináší spokojenost a to tělo asi bylo jasný signál. Pro hodně lidí to zní asi praštěně, ale Vy mi rozumíte, protože víte jak to funguje. Já bych ještě před nedávnem řekla to samé. Že ten člověk je cvok.
Mějte se moc hezky a děkuji zatím za vše, protože práce, kterou děláte, dělá lidi šťastnými. Jsem ráda, že jsem měla a stále mám tu možnost.

Dana P. / Je leden. Začínám s 5. YOncou a to již podruhé. Poprvé to byly před dvěma měsíci nějaké čtyři lekce a potom pauza kvůli pracovním povinnostem a několika regresím. I tak to dopadá, abych dostihla svoje tělo. Původně jsem začala chodit na "cvičení" z důvodu, že jsem chtěla zkusit něco nového a pracovat na sobě pravidelně - jakoby se udržovat. To jsem však ještě netušila jak YOnca funguje doopravdy. Vypadá to tak nenápadně, ve skutečnosti však "cvičení" postupně odblokovává vzorce a nenásilně nám mění život. Na YOncu jsem začala chodit se svým partnerem. Já v dětství a dospívání pravidelně sportovala, on nikdy. Pro mě YOnca od první lekce byla spíše zklidňující, pro něj povzbuzující. Prostě pro mě až nepochopitelné. Po nějakém čase jsem zjistila, že prostě uvádí tělo a zároveň mysl do rovnováhy. Při "cvičení" mám pocit, že konečně přicházím na to, jak se svým tělem spolupracovat s lehkostí a nedělat různé pohyby násilím. Přitom výsledek je stejný, jen člověk není tak sedřený. V psychice je to podobné. "Cvičení" mě zklidňuje a já zjišťuji, že spoustu věcí mohu dělat v klidu a bez stresu, což mi vždy dělalo problémy. Jednoduše, ať začnete "cvičit" z důvodu psychického nebo fyzického, najdete si svoje. Říkám tomu "terapie pohybem" a myslím, že je to ten správný výraz. V dnešní době mi zbývá polovina lekcí 5. YOncy, ale už vím, že ačkoliv další YOnca není, tak já pokračuji dál zase od jedničky. A budu si to užívat :-). A za to všechno Jani móóc děkuji.

Jana V. / Ráda bych se s vámi podělila o zkušenosti s terapií u Jany Vančurové. Jana podle mého názoru dělá terapii, kterou nejde zařadit pouze jako regresi, RUŠ nebo BioTouch. Jana je napojena svým čistým srdcem na Boha a nechává se s láskou vést při každé terapii tak, že ona sama neví, jak svou terapii u jednotlivé osoby povede, ale vždy je to pro jeho nejvyšší dobro, tak jako to vždy bylo u mě. S Janou se znám čtyři roky. Seznámila nás naše kamarádka Bára. Jana mě poznala smutnou bez chuti do života. Neměla jsem žádné sebevědomí, byla jsem po ženské operaci a tenkrát jsem toužila přeseknout pupeční šnůru se svým 19ti letým synem. Jana mi nabídla terapii a mou jedinou podmínkou bylo, že nechci hypnózu. Jana mě s úsměvem ujistila, že to co ona dělá, nemá s hypnózou nic společného, že jsem stále při vědomí, pouze mám zavřené oči. Neváhala jsem a šla jsem hned do toho. Už jsem takhle dál žít nechtěla. Nikdy na tuto naši první terapii nezapomenu. Měla jsem poprvé v životě možnost pochopit co znamená příčina a následek toho, proč se mi to a to děje v životě. Setkala jsem se rovněž poprvé s mým minulým životem, přestože jsem do té doby na minulé životy nevěřila. Všechny pocity jsem cítila na svém těle, bylo to naprosto stejné jak v minulém životě, tak i nyní. Je neuvěřitelné, co vše se odehrává ve vašem těle v průběhu celé terapie a k jakému poznání dojdete. Během těchto čtyř let jsem pochopila, jak je naše tělo vzácná a důležitá schránka a ne jednou jsem prosila na terapii své tělo a jednotlivé orgány za odpuštění. Byl to vždy velmi silný zážitek. Během těchto terapií jsem přestala mít chronický chrapot, se kterým jsem se léčila léta. Zmizela mi ostruha na noze, vytvarovalo se mi a zpevnilo tělo, což bylo pro mě obrovským překvapením, neboť jsem úplně vyměnila šatník i velikost. Lidi se mě ptali, kam chodím cvičit a ke které kosmetičce. Po čtyřech letech práce na sobě, kdy velkou zásluhu na mém životě, který nyní žiju, mají terapie Jany. Vážím si sebe, miluji svoje tělo, miluji svůj život, mám svoji hodnotu, svoje hranice, za které už nikoho nepustím. I když na mě padnou deprese a úzkosti, protože jsme přeci jen lidé. Rozdíl před 4 lety a teď je zásadní, neboť v tomto stavu nezůstávám dlouho a pokud si nedokážu pomoct, tak v ten okamžik jedu k Janě na terapii. Sama jsem začala vykládat karty, pomáhám lidem metodou BioTouch a pořádám přednášky, aby lidé v sobě dokázali najít to světlo a sílu, kterou jsem v sobě našla já. Mám svoje heslo: "Jednou jsem světlo já pro tebe a jindy jsi ty pro mě." Tak to bylo i mezi mnou a Janou a touto cestou Ti chci Jano poděkovat a je mi ctí, že jsi vstoupila do mého života. Slunce v duši.

Petr K. / Chtěl bych touto cestou poděkovat terapeutce Janě a podělit se s vámi o zkušenosti a pocity, které jsem měl při "biotači". Ta uvolněnost, jemné, "láskyplné" dotyky navozující až slastné, bezstarostné pocity štěstí, blaha a opojení, mizí napětí, obavy, stres co bude, jak to bude, člověk je tady a teď. Následuje čistá hlava, prožitek jakoby znovuzrození, uvolnění, příjemné únavy a tak nějak harmonické rovnováhy. Tento příjemný stav přetrvává i další dny (záleží i na intenzitě prožitku), kdy se nedoporučuje zvýšená námaha. Posléze mizí i křečovitost a strnulost jak těla tak i duše a člověk je nabitý energií, rozhodností a elánem. Je to jedinečný zážitek a ještě jednou děkuji Janě a těším se na další terapii.

Zuzana M. / Jestli jste se dostali až na tuto stránku a čtete tyto řádky tak věřte, že to není náhoda. Snad se vám to bude zdát jako pohádka, ale díky Janičce dnes tu pohádku opravdu žiji. Moc si vážím její práce a i dnes, po několika letech, mne to stále překvapuje jak to funguje. Dalo by se říci, že Janička mi obrátila život na ruby, ale je to jinak, ztratila jsem se ve svém životě a teď jsem to skutečná já, která se nebojí a tvoří si život sama, jedna velká pravda je, že naštěstí si za vše můžeme sami. Ovšem další pravda je, že každý si neseme následky z dětství a života jak jsme ho žili, protože tak to má být a tak se to dělá, tím nabalujeme pro nás nefunkční vzorce. Ano, leckdy si to uvědomíme ale nedokážeme s tím nic udělal a na to je třeba pomoc od člověka, který ví co s tím, a že Janička ví, to mohu potvrdit. Když jsem se rozhodla se svým životem něco udělat začli mi chodit učitelé do cesty jak to tak bývá, takže mohu říci, že Janička není jediná koho znám, ale mohu ji porovnat s jinými a výsledek? Je nejlepší! Je mi 47 let a až dnes žiji svůj svobodný život, dnes se ničeho nebojím a jsem schopna se pustit do čehokoliv s radostí a sebedůvěrou. Byla jsem zakřiknutá, bojácná, naivně důvěřivá, s velkým komplexem méněcenosti, jelikož jsem dyslektik a když jsem chodila do školy tak jsem špatně četla, byla jsem odsouzená k tomu, že jsem blbá. Učit z knížek jsem se nemohla, protože jsem nechápala co čtu. O vystoupení na veřejnosti nebo prosazení nějakého názoru na veřejnosti ani nemluvě. Dnes když to řeknu mým novým známým tak se jen zasmějí a řeknou: Ty? Ano já, dnes mám za sebou kurz komunikace a prezentace, manažérský a kurz designu. Začala jsem se učit italsky a už mám dva veřejné proslovy za sebou a s úspěchem. Samozřejmě, že to není procházka růžovým sadem a někdy to může být delší cesta, ale cesta je cíl. Pokud se vydáte na cestu, tak je třeba mít dost trpělivosti, ovšem to se našemu egu nelíbí, ale věřte, že i to se dá zkrotit. Hodně mi také pomohlo, že se scházím s Janičky klientem, a to je další podpora, protože víte, že nejste jediný, kdo to tak prožívá, a je dobré si o tom promluvit s někým, kdo tím také prochází.

Jitka P. / Jsem člověk hledající. Zdravím Vás tedy, jste totiž stejní, protože čtete tyto řádky. Ráda bych se s Vámi podělila o svůj příběh, kterým jsem částečně prohlédla díky terapeutce Janě Vančurové. Byla trpělivou, citlivou terapeutkou, s pevným vedením a jistotou. Věděla jsem, že jsem v dobrých rukách. Problémů, s kterými jsem se potýkala a potýkám je hodně, ale některé byly tak zásadní, že mě brzdily v mém vývoji, v mých touhách a pokrocích. Jeden z mnoha byl velký strach z řízení automobilu, přestože jsem měla řidičské oprávnění, dalším byl pocit, že všichni lidé, o které se starám, zemřou, jiných utajených strachů bylo ještě hodně, zmínila jsem ty nejzásadnější. Sezení s Janou nebylo jen jedno, i když mé vyprávění se tak jeví. Jana mě přivedla do okamžiků mé inkarnace, kde jsem žila v horách se svým mužem a dvěma dcerami. Způsobů, jakými se ocitnete ve svém dřívějším životě je jistě mnoho, ale tento byl krásný tím, že jsem tam přilétla shůry, viděla nádherně fialové vřesy a hory, které miluji dodnes. Místo, kde byl náš domek, již nebylo, byla tam jen spoušť po velkém požáru a moc bolavý pocit, že jsem něco zanedbala, neboť mé děti uhořeli v našem domě a mě zbyly jen prázdné ruce a pocit, že jsem měla být tam, kde mě bylo třeba a já jsem byla jinde, byť otec našich dětí je měl na starosti, ale nepostaral se. Zoufalství, strach, sebetrýznění a trest v odsouzení sama sebe ke smrti, to jsem si odnesla z tohoto života. Pocity nejistoty, kde mám být, zda je pravé místo tady či jinde. V dalších životech se to hodně podobalo, měla jsem na starosti lidské životy, o které jsem se dle mého nepostarala a jako člověk jsem selhala pokolikáté již, nebo alespoň to byl můj pocit z těchto životů. Musím ještě sdělit, že důležitým poznáním bylo, že jsem se v jedné z inkarnací dostala do okamžiku božího plánu, co bude mým tématem růstu a k mému údivu jsem zjistila, že vše je jen hra. Důležitým shrnutím tedy je, že jsem našla důvody a počátky svých pocitů, k jejich porozumění, neboť jsem si na ně přišla s pomocí Jany sama a jejich transformaci v lásku, odpuštění a naději v to, že jsem člověk, který si zasluhuje dobré. Zbavuji se strachu, i když se převléká do různých životních podob, nebo jej hledám a v různých převlecích ho nacházím a tím rozpouštím. Podělím se s vámi o nádherný zážitek: Na konci posledního sezení jsem viděla noční oblohu se spoustou hvězd a prožívala pocit lásky, touhy hledat dál v životě a radovat se a žít. Hledala jsem usilovně a trpělivě, v delším časovém rozmezí, ale rozhodně kratším, než jsem si tyto pocity a tvrzení z různých životů do svého podvědomí ukládala. Výsledkem tohoto hledání bylo, že řídím auto již čtvrtým rokem, změnila jsem zaměstnání, začala jsem se věnovat podnikání a byť v posledních deseti měsících mi ze života odešli mě drazí, o které jsem spolu se svou rodinou pečovala, vím, že to byla jejich cesta a moje poslání bylo je na druhý břeh doprovodit, dokonce jinak, než je nyní v dnešním světě běžné s velkou péčí a láskou. Objevila jsem svou odvahu.
Jsem člověk hledající a na cestě. Toho, co je třeba opustit a změnit, je v mém životě ještě opravdu hodně, ale vám přeji, pokud jste dočetli řádky až sem, hodně trpělivosti ve svém hledání a pokud se právě rozhodujete, zda se podíváte blíže na své problémy, Jana Vančurová vás bezpečně Vaší cestou provede. Vězte, na konci každé cesty je poznání.

Pavla R. / Díky velké jasnosti a zaměřenosti a úžasné přítomnosti, v níž probíhalo celé sezení (prý regrese, ale neměla jsem pocit, že se noříme do minulosti, spíš dovnitř do těla, do paměti buněk, do obrovské hloubky a prostoru, který se uvnitř každého z nás skrývá) mi došly neuvěřitelné skutečnosti a souvislosti, které jsem předtím sama nebyla schopná nahlédnout. Hodně se mi vyjasnilo a z "neřešitelné" situace, s níž jsem si sama dlouho nevěděla rady, se stal zdroj moudra, inspirace a obohacení. Po sezení jsem se cítila silná, jasná, jednoznačná, celistvá, geniální, nic mi nechybělo a věděla jsem, co chci a kudy a jak se vydat dál... A vděčná za opětovné připomenutí, že na přísloví "víc hlav víc ví" či "dejme hlavy dohromady" přeci jenom něco je (ve smyslu synergického násobení vědomí), a že terapie mají svůj smysl, pokud terapeut dokáže pro svého klienta držet láskyplný prostor moudrého božského vědomí.

www.yaguara.cz